Tašlich a Roš ha-šana s vůní desinfekce

Židovská obec v Děčíně žije v těchto dnech Vysokými svátky, tentokrát poznamenanými protiepidemiologickými opatřeními. Brzy odejdeme nikoli do ilegality, ale do „on-linu“. Což je podobné.

Přesto jsme se sešli, zvládli správní záležitosti a vyrazili za nádherného počasí k Labi odhodit hříchy s předsevzetím, že již nikdy více. Všech sedm přítomných dětí dokázalo nesníst tvrdé pečivo již cestou, mělo totiž posloužit právě jako symbol zbylých hříchů, od kterých jsme se ještě neoprostili. Oproštění probíhá několika způsoby a to: zaplacením dluhů apod., omluvou u lidí a prosbami u Hospodina. Tradice říká, že drobky naházené do vody mají sníst ryby, které mlčí a nikoli kachny, které by je mohly „vykvákat“ nebo něco jiného, nenapadá mne správné sloveso, které bych mohla vytvořit z citoslovce „gá-gá“.

Kachny ani jiné ptactvo jsme na místě nenašli, zato rybáře ano. Nedá se říci, že byl právě nadšený, když na jeho tiché místečko dorazilo přes 20 lidí s dětmi. Myslím, že byl vděčný za rabínovu delší řeč, během které se mohl v klidu sbalit. My jsme mu vděční, že vůbec nenadával.

Byla to naše první společná akce s novým rabínem Davidem Maxou a jeho rodinou. Bylo to moc hezké a tentokrát zcela bez incidentů.

Vesele jsme se vrátili diskutujíce s dětmi o tom, jaké mohou mít také dospělí hříchy. Tyto rozmluvy vyvolaly všeobecné veselí, protože nás děti dostávaly doplňujícími dotazy do prekérních situací k pobavení těch, jenž byli toho dne bez dětí a vnoučat.

Jako vždy jsme se po návratu lehce občerstvili a proběhla bohoslužba K naší veliké lítosti ji nevedl náš mnohaletý kantor Ivan Kohout, toho času zdráv a v karanténě, jak bylo původně dohodnuto s drašou (kázáním) pana rabína Maxy. Nakonec se tedy celého úkolu zhostil výborně pan rabín. Bylo smutné, že jsme měli k sobě přes rozestupy poměrně daleko a kvůli rouškám nevynikl náš zpěv.

Jablíčko rituálně namáčené do medu nám poté připomnělo, že příští rok má být sladký, tento rok jsme si přáli ještě zdravý rok s povzdechem, kdo ví, kdy se uvidíme.

Byl to náročný den a my děkujeme naší koordinátorce za výbornou organizaci a pořádek, který se jí daří držet i přes to, že probíhá rekonstrukce.

28 září, 2020