Vilhelmina Pächter (1872–1944): Osud ženy a autorky kuchařky z Terezína
Dne 16. července 1872 se v Hluboké nad Vltavou narodila Vilhelmina Pächter, rozená Stein. Pocházela z početné rodiny – měla pět starších sourozenců. Její otec Heinrich Stein zastával post koželuha, a pradědeček Wolf Lazar Stein tuto práci vykonával dokonce jako dvorní Žid u hraběte ze Schwarzenbergu.
Vilhelmina toužila po studiu na univerzitě, ale tou dobou se přijímalo jen málo žen.
Navštěvovala alespoň učitelský seminář v Praze, kde studovala umění a literaturu. Jejími oblíbenými knihami, ze kterých často citovala, byly Faust od Goetha a Král Lear od Shakespeara. Její životní cesta ji později zavedla do severních Čech, konkrétně do Děčína, kde se kolem roku 1900 provdala za Adolfa Pächtera, který byl o 27 let starší, a navíc vdovec se šesti dětmi. V roce 1904 se jim narodil syn Heinz a o tři roky později dcera Anna Wilma. Společně vychovali všech osm dětí. Manželé Pächterovi žili v Podmoklech (část Děčína) na adrese Thomayerova 25/3.
Rodina vedla prosperující život, vlastnila v Podmoklech několik domů, které se nacházely na Pastýřské stěně, za Adolfovou knoflíkářskou továrnou. V té době žilo v Podmoklech kolem dvou set Židů, a protože Adolf patřil v židovské komunitě k těm nejbohatším, s jeho podporou tu byla v roce 1907 postavena synagoga. Rodinu však zasáhla tragická ztráta, když Adolf v roce 1915 onemocněl zápalem plic, na který ještě téhož roku zemřel. Továrnu a veškerý majetek odkázal svým dětem s očekáváním, že se o řízení továrny postarají. Bohužel se tomu nestalo, a tak její činnost převzal jiný správce.
Aby Vilhelmina uživila sebe i děti, věnovala se obchodování s uměním, v čemž měla velký úspěch. Vlastnila zajímavou sbírku umění, kterou později nacisté vyrabovali. V roce 1930 se její dcera Anna provdala za Jiřího Sterna, právníka z Lovosic. Zanedlouho se Vilhelmina k rodině své dcery přestěhovala. Jejich spokojené soužití ale netrvalo dlouho, protože se k moci dostal Hitler. Vilhelminin syn Heinz se oženil s Dorotheou Schipferovou. Stal se sionistou a s manželkou se přestěhovali do Palestiny. Vilhelmina s jeho rozhodnutím nesouhlasila, exil mu ale zachránil život.
V roce 1938 nacisté obsadili Sudety, po celých Podmoklech se objevovaly vlajky se svastikou a všichni Židé museli odejít. Vilhelmina a její dcera Anna s rodinou uprchli do Prahy a tím se zachránili. V březnu 1939 ale nacisté obsadili zbytek země. Jiří Stern proto zemi opustil a uprchl do Palestiny. Anna se jako úřednice zapojila do podpory židovských uprchlíků, kteří chtěli emigrovat do Palestiny. V listopadu 1939 jí a synovi Peterovi (později přejmenovanému na Davida) bylo nakonec, díky pomoci vůdce komunity, umožněno odjet do Palestiny.
V roce 1942 byla většina českých Židů převezena do koncentračního tábora Terezín, včetně Vilhelminy, která byla z Prahy deportována 16. července 1942. Tou dobou bylo Vilhelmině 70 let a terezínské podmínky snášela velice špatně. Trpěla hladem, podvýživou a vyčerpáním. Postupně začala sepisovat a sbírat recepty, které kdysi židovské ženy připravovaly svým rodinám a přátelům. Byl to pro ni způsob, jak se vypořádávat s hladověním. Zároveň si nechtěla nechat vzít život, který si tolik přála, proto o něm alespoň snila – a kuchařka se stala pojítkem s ním. Recepty psala na kusy papíru, uspořádala je do „knihy“, a nakonec stránky k sobě sešila nití.
Na Vilhelminu narazila v terezínském ghettu Liesel Reich, vnučka jejího zesnulého manžela Adolfa. Protože byla Vilhelmina ve velmi špatném zdravotním stavu, Liesel se podařilo zajistit jí převoz do nemocnice ghetta, kde se pak o ni starala. Vilhelmina však postupně chřadla. Před svou smrtí předala rukopis kuchařky svému příteli, protože si přála, aby ho dal její dceři Anně. Vilhelmina zemřela na svátek Jom kipur 25. září 1944 ve věku 72 let. Liesel byla s Vilhelminou až do jejího konce – sledovala, jak její tělo odvážejí do krematoria za hradbami pevnosti Terezín.
Tam, kde končila pouť většiny Židů. Vilhelmina zemřela na svátek Jom kipur 25. září 1944 v Terezíně ve věku 73 let. Zpopelněna byla 29. září téhož roku.
K Vilhelminině dceři Anně kuchařka doputovala až o mnoho let později, a to přes několik lidí, kteří se ji snažili ve světě najít. Mezitím se s rodinou přestěhovali do Ameriky, což ale nikdo netušil. Anna Stern kuchařku vydala v roce 1996 s názvem In Memory’s Kitchen: A Legacy from the Women of Terezin. Kuchařka byla vydána v angličtině, francouzštině a italštině. Vilhelminin vnuk David Stern napsal o jejím životě a o tom, jak se kuchařka k jeho rodině dostala několik textů.
Jméno Vilhelminy nám nyní připomíná stolperstein – kámen zmizelých umístěný před jejím někdejším domem v Podmoklech. Díky veřejné paměti a péči těch, kteří stolperstein čistí a udržují, tak nezůstává zapomenuto.
Veškeré informace o Vilhelmině použité v tomto článku vycházejí především z níže uvedených zdrojů. Pokud by někdo měl k dispozici další údaje o jejím životě, budeme rádi, když nás kontaktujete na e-mail: zidovska.obec.decin@volny.cz. Velice rádi je doplníme či opravíme.
Použité zdroje:
DE SILVA, Cara, In memory´s kitchen: a legacy from the women of Terezín, New Jersey: Jason
Aronson Inc., 1996
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/112428-vilemina-p-chterova/
https://patwillard.substack.com/p/the-glorious-cookbook-of-the-terezin
https://en.wikipedia.org/wiki/Stolpersteine_in_%C3%9Ast%C3%AD_nad_Labem_Region