Ochotnické divadlo

Vítáme Vás na stránce našeho souboru OchDěs! OCH znamená ochotníci a DĚS je zkratka pro děčínskou synagogu. Možná si vzpomínáte na hodiny literatury, kdy jste se učili o pašijových hrách. Jejich středověká forma byla podobná té, jaká je příznačná i pro hru Purimovou. Je také na biblické motivy, avšak tentokrát starozákonní a její atmosféra má být vtipná až uvolněná. V našich krajích se nazývá purimšpíl.

Zde Vám musím objasnit pozadí svátku Purim. Na Purim my židé slavíme přežití perské genocidy, ke které mělo dojít již v pátém století př. o. l. Naštěstí díky zásahu statečné královny Ester, genocida, s pomocí boží, nenastala. Královna překazila pokus o likvidaci židovského národa zlořečeným Hamanem. Máme pořekadlo, že v každé generaci se najde jeden takový Haman, budiž jeho jméno vymazáno. VYMAZÁNO a tady je třeba ujasnit, co je úlohou publika. Podle naší tradice publikum vždy dupe, řehtá na řehtačky a vůbec dělá veliký hluk, když padne jméno Haman, právě proto, aby se jeho jméno přehlušilo.

Náš soubor je složen ze členů a příznivců děčínské synagogy. Jsme vlastně takový aktivizační program na podporu vícegeneračního soužití.

První představení jsme hráli v roce 2011. Tehdy bylo členem souboru pouze jedno batole a naše panenská královna byla těhotná. Od té doby se složení našeho souboru průběžně mění. Nicméně hrajeme, v souladu s tradicí, stále stejný příběh, jen v různých obměnách.

Máme rádi pestré kostýmy, proto většinou dáváme přednost historizujícímu zpracování. Některé scénáře jsme převzali, některé vytvořili scénáristé z našich řad. Našim hnacím motorem je propojit komunitní život s židovskou tradicí a zároveň se svým rodinným životem. Proto pro nás není cílem propracovat se k profesionálnímu herectví, ale spíše povzbudit život naší obce a osladit židovství sobě i našim dětem.

Varování: následující odstavec prozrazuje podstatné části děje divadelní hry Purimšpíl :-).

Purimšpíl vychází z biblické knihy Ester, pojednává o králi, který zapudí svou manželku a najde si novou ženu. Židovskou dívku, která ale svůj původ utají. Na královském dvoře se objeví zlý hodnostář Haman. Haman, který nenávidí židy a chce je vyhladit, podstrčí králi rozsudek smrti pro všechny židy na území Persie. Věčně opilý král podepíše osudný ortel a zdá se, že zkáza je již nevyhnutelná. Ester stojí před dilematem, zda se pokusit zachránit svůj národ, či zachránit jen sama sebe a zda žít v utajení a přepychu až do konce života. Rozhodne se, správně, poruší zákaz. Vstoupí nepozvána do zakázané mužské části paláce, riskuje, apeluje na královu lásku, přizná své židovství, je králem přijata, odhalí Hamanovu zradu a záchrana se podaří.  Haman padá z výšin královy přízně na popraviště. Král dovolí židům se bránit a ti vybijí své nepřátele v celé Persii. Mírnou útěchou je, že si nepřivlastní jejich majetek. Prostě starověk. 🙂

Izraelské tance v Děčíně

Obrázek 5 z 5

Tento příběh se hraje každý rok v jiné verzi, která se snaží být komická a obvykle ještě obsahuje narážky na události z té, které židovské obce i z veřejného prostoru. Pro lepší představu, co se v den svátku v židovské komunitě děje, bych ráda citovala příkaz opít se tak, že nikdo nerozezná dobrého Mordechaje od zlého Hamana.

2021 Druhý divadelní víkend

Divadelní spolek OchDěs uspořádal již druhý divadelní víkend mezi 11. a 12. zářím.

Poprvé jsme v synagoze také spali. Za tuto možnost děkujeme  vedení ŽO Děčín, které zřídilo hezkou místnost se šesti postelemi, kde se vyspaly dvě rodiny s celkem 5 dětmi a třemi dospělými. Ostatní na karitmatkách v různých částech budovy, bylo to skvělé. Díky teplému babímu létu, bylo v synagoze teplo. Také úspěšné stavební úpravy sehrály výraznou roli.

Byla to naše první živá zkouška od začátku pandemie. Scházeli jsme se sice on-line, ale znáte to. Technické záležitosti a diskuse se řešit daly, hrát divadlo moc ne. Děti byly první, kteří to po půl roce snahy o nacvičování, vzdaly. Řekly, že mají „onlajnu“ ze školy dost a odpojily se. Radost se shledání na „oflajnu“ ( jak děti říkají) byla nekonečná a chuť do práce také.

Prohlédli jsme si nové kostýmy a také náš uspořádaný divadelní fundus. To byla opravdu radostná aktivita. Představte si, když 11 dětí a hravých dospělých necháte zkoušet si oblečky v divadelní kostymérně s desítkami různých masek, od pavouka, Egypťana, krále, přes princeznu a orientálního pašu až k břišní tanečnici. Klobouky, paruky, meče…

Poté jsme vybalili kulisy, na které se nám podařilo získat malý příspěvek a my jsme měli v karanténě čas vydobýt za něj maximum možného. Od chvíle, kdy jsme začali vyřizovat grant, přes výběr motivů, technického řešení a úmorného jednání s reklamní agenturou do dodání do synagogy, uplynulo tři čtvrtě roku. Alespoň je všem zúčastněným jasné, proč se s nimi musí zacházet s maximální opatrností. Tím spíš, že jde o veřejné peníze. Ovšem technické řešení se ukázalo, vzhledem k jednoduché stavbě a snadné následné manipulaci, jako ideální do vnitřních prostor. Našemu vedení opět děkujeme za výraznou podporu.

Další vynikající zprávou, je že se náš divadelní spolek rozrostl na 8 dospělých (z toho 3 senioři) a 12 dětí (nejmladším holčičkám jsou 4 roky). Máme dokonce pianistku, což je úspěch, v jaký jsme ani nedoufali. Tato skladba souboru klade veliké nároky na organizaci víkendu s ohledem na věk a fyzickou kondici přítomných. Velké téma je jídlo. Podařilo se nám uvařit tři teplá jídla, jinak byla „studenka“. Velký dík všem zúčastněným, obzvláště Petře Frejlachové. Oslavili jsme dvoje narozeniny s dorty, prostě luxus.

Tentokrát jsme se ve hře soustředili na příběhy ženských postav. Hra o 5 obrazech se odehrává na pozadí školního vyučování, což nám umožnilo poskytnout dost prostoru dětským hercům. Autorka scénáře a režisérka v jedné osobě nacvičovala s dětmi s obrovskou trpělivostí. Dokázali přehrát dětské scény celkem asi pětkrát, což považujeme za vynikající výkon všech přítomných. Některé děti již umí text, na rozdíl od všech dospělých, jež budou prosebně syčet na nápovědu, kterou jsme ještě ani nestanovili. Bez nápovědy se hrát nedá, to je jasné.

Měli jsme v plánu také venkovní aktivity, ze kterých, vzhledem k deštivému počasí, částečně sešlo. Cílem bylo unavit a uspat děti, pak si v tichosti (abychom si je sami nevzbudili) vypít sklenku a popovídat. Usnuly kupodivu v mžiku a tak se i tichý večírek vydařil, dokonce i přesto, že zhruba 50 metrů  od nás probíhal velmi hlučný večírek. Vtipné je, že z tohoto hluku obvinil jeden soused nás, což ještě bude mít dohru na policii.

O incidentu se sousedem jsme během bezprostředně následujících oslav ještě, naštěstí, nevěděli. Dokonce ani o tom, že dva členové měli po víkendu píchlé kolo u auta. Doufáme, že šlo o souhru náhod. V této souvislosti se ukázalo, jak je ochrana židovských objektů zásadní. Tímto děkujeme také našim ochráncům a Městské polici.

Celkově se divadelní víkend velmi vydařil a my jsme se mohli zapojit do oslavy Nového židovského roku.

2021 Přípravy

Vše je online, a to máme takový krásný feministický scénář, na kterém pracujeme již od léta od naší nové scénáristky a režisérky, podařily se nám dva prezenční workshopy. Přidaly se k nám další 2 děti – pak přišla pandemie. Nesešli jsme se ke zkoušení ani jednou, vše probíhá on line od listopadu, děti odpadly v lednu – nenutíme je, dospělí se drží z posledních sil. Vypadá to, že ani na konci února nebude možné se sejít. Naše režisérka vytvoří na případný on line Purim sestřih z našich dřívějších představení. Hru samotnou sehrajeme snad květnu. Nevadí, alespoň bude teplo.

2020 představení 9. března 2020

Vzhledem k nadcházející epidemii dorazili na naše divadlo opravdu skalní fanoušci, obecní činovníci a rodinní příslušníci. Jsme jim vděční velmi, velmi, protože opravdu nevíme, jak by se náš soubor složený z herců od 2 do 70 let vypořádal s tím, že jsme cvičili půl roku zbytečně, tím spíš, že náš soubor nevybírá (pokud není na výjezdu) ani dobrovolné vstupné.

Hra se nám moc vydařila, publikum se smálo, sklidili jsme mnoho pochvaly, zloduch byl popraven a jeho umělá hlava vhozena do publika. Vtip se nám velmi vydařil. 10-letý pochop se před představením nesměle zeptal, jestli může useknutou polystyrenovou hlavu hodit své mamince, jako kdyby jí házel růže. Opravdu nás dojal. Maminka ukázkově vykřikla a hodila ji dál, celkově se publikum vyznamenalo.

Nastal mimořádný okamžik v životě našeho divadla, královnu-zachránkyni si zahrála slečna, která s námi hrála poprvé, když jí byl 2 roky. Byla skvělá, statečná, důstojná a krásná.

Zbrojnoši a služebné se osvědčili ve všech rolích, ať už služebníků, ovívačů, bojovníků, dveřníků, hostů na hostině, someliérů, komiků a bojovníků s obrem. Převtělovali se z role do role tak přirozeně a nás to jen utvrdilo, že když se nechá dětem prostor uřídí se sami a dělají méně chyb než dospělí.

Tento rok byl obzvláště vyvedený i průvod Hamana s Mordechajem ulicemi Śúšanu, není nad to, když je v obci hodně dětí. Překvapivě se nakonec hry zúčastnily i děti, které s námi hrát odmítaly. Když se jim během představení zdálo, že jsou všichni jejich kamarádi na jevišti, tak tam šly také. Naštěstí nejsme v “Národním”, tak to vyznělo nějak přirozeně.

Vždy jsem si myslela, že si veselé příhody z natáčení profesionální herci vymýšlejí, aby mohli oslňovat v sylvestrovských estrádách, už si to nemyslím. je to pravda:-)

Zažili jsme už také pátnáctikilového syna jednoho z herců ve věku dvou let, kterého rozezlilo, že bijou tatínka a šel si to se zloduchem vyřídit při premiéře.

Zloduch byl jednou převlečená žena s nalepenými fousy, které odpadly hned v úvodu představení, publikum si naštěstí myslelo, že je to schválně, smálo se a tleskalo.

Při veřejném představení na Festivalu národnostních menšin nám vítr odnesl kulisy, které smetly i konferenciéra, nevadí dohráli jsme to. V tu chvíli nás napadlo, že Vítr z hor nebyl tak špatný nápad.

Měli jsme batolátko, které ve vypjaté chvíli přišlo na jeviště s kusem pizzy, lehlo si na záda, papalo a pak usnulo, jako by se nechumelilo.

Zažili jsme další batole, jenž se svléklo do naha a šlo se projít do hlediště, když nás přišla natočit televize.

Stalo se nám u jednoho herce, který měl dělat nápovědu, že jsme pozdě zjistili jeho nedoslýchavost a museli jsme se opravdu, ale opravdu naučit texty.

Celkově jsou naši herečtí kolegové v dědečkovském a babičkovském věku obrovským přínosem. Jedno jakým mluví jazykem. Nežehrají, že se musí zkoušet, nebojí se být směšní, vyžadují více akce a tance, mají čas a na zkoušky se těší.

Herci v produktivním věku jsou uhonění, nemají čas a nakonec ze sebe vydají nadlidské výkony, jako naše gardobiérka, která se uvolila týden před představením nahradit nemocného herce v jedné z hlavních rolí.

Velký dík všem!

—————————————————————————————-

2021 Přípravy

Vše je online, a to máme takový krásný feministický scénář, na kterém pracujeme již od léta od naší nové scénáristky a režisérky. Naštěstí se nám podařily dva prezenční workshopy. Přidaly se k nám další 2 děti – pak přišla pandemie. Nesešli jsme se ke zkoušení ani jednou, vše probíhá on line od listopadu, děti odpadly v lednu – nenutíme je, dospělí se drží z posledních sil. Vypadá to, že ani na konci února nebude možné se sejít. Naše režisérka vytvoří na případný on line Purim sestřih z našich dřívějších představení. Hru samotnou sehrajeme snad květnu. Nevadí, alespoň bude teplo.

2020 přípravy:

Právě jsme zahájili novou divadelní sezónu. V našem souboru došlo k velkým změnám. Někteří stálí herci se stáhli do technické a ideové podpory a přibylo nám 6 nových dětských herců, což nás nesmírně potěšilo. Naše divadlo zcela naplňuje roli mezigenerační aktivity. V současnosti hrají 4 herci v seniorském věku, 8 dětí, jeden student, 2 herci ve věku středním a další 2 pracovníci podpory. Jedná se o nejlepší důkaz životaschopnosti našeho spolku. Máme za sebou čtenou zkoušku a další již v plné polní na jevišti. Chlapci si z rekvizitárny vyzvedli meče pro závěrečnou bitvu, což byla zřejmě největší odměna, tím spíše, že jejich vítězství je od počátku jisté. Tento rok chystáme změny v přípravě scénáře na rok 2021. Budeme jej připravovat průběžně, během této sezóny a těsně po ní. Každý bude moci říci, jakou roli si přeje hrát příští rok a jak by ji chtěl ztvárnit.

2019: Proč jsme zvolili v roce 2019 formát stínohry? Právě proto, že takhle s námi mohou hrát všechny generace, děti ještě s plenami, rodiče, prarodiče a praprarodiče, nikdo se tento rok nemusí učit text, nemusí dobře slyšet ani mít herecký talent, vypadat jako dvacetiletá hvězda, ale rozhodně si to užije.