Roš ha-šana
Když se v synagogách po celém světě rozezní šofary, není duše, která by se neotřásla. Troubení je pro „trubače“ veliká čest a je vázáno na přísná pravidla. Synagoga je vyzdobena bíle.
Tento svátek byl mimořádně působivý a pro naši židovskou obec významný. Oslavili jsme dokončení celé soupravy bílých liturgických textilií pro vysoké svátky tancem se skupinou s Bubínky a tanci pod vedením Mgr. Lydie Martykánové a oslavným průvodem všech zúčastněných. Poslední a netrpělivě očekávanou částí byl ručně šitý a vyšívaný pláštík na TÓRU, jenž je nejdůležitější hmotnou a duchovní částí každé židovské komunity.
Obětavou tvůrkyní celé soupravy byla paní Helena Hofnerová, která má náš nekonečný obdiv a úctu.
Svou účastí nás poctila i paní JUDr. Karolína Žákovská, Ph.D. předsedkyně výboru pro národnostní menšiny.
Proč tolik slávy? Nejlépe nám to objasní Leo Pavlát v článku pro český rozhlas, který jsme si dovolili použít:
Jak se zdobí Tóra? (zdroj: 31. 5. 2015, Šalom alejchem)
Každou sobotu, během ostatních svátků, ale i v některé další dny se v synagogách předčítá z pergamenového svitku s hebrejským textem Pěti knih Mojžíšových. Tento svitek je podle židovské tradice zvláštním způsobem zdoben.
V dobách, kdy existoval jeruzalémský chrám, byl kněz prostředníkem mezi lidem Izraele a Bohem. Kněží konali chrámovou službu, učili Božímu zákonu a sdělovali též Boží vůli. Židovská tradice považuje text Tóry za živé Boží slovo. Kdo mu chce naslouchat, může ho slyšet.
Obsahuje tytéž Boží zákony, jimž učili kněží. Prostřednictvím Tóry tak lze pochopit i smysl Božích nařízení. Toto sblížení Tóry s kněžskou funkcí symbolicky vyjadřují ozdoby posvátného svitku. Ve svém celku i částech nabízejí volnou podobnost s oblekem kněží.
Kněžský oděv je podrobně popsán v Druhé knize Mojžíšově. Mimo jiné k němu patří zvláštní plášť, suknice a nárameník. Tato tři roucha nacházejí u Tóry výraz v pláštíku, do něhož se svitek halí. V pravém slova smyslu se pláštík navléká na tyče, na nichž je svitek navinut.
Kněžský svrchní i spodní oděv byl bohatě zdoben, a stejně je tomu u pláštíků na Tóru. Bývají zpravidla z hedvábí či sametu s četným vyšíváním. Z barev převládá modř, purpur, výšivky bývají nezřídka provedeny zlatými či stříbrnými nitěmi. Ze symbolů se často objevuje koruna – znak vědění, království, majestátu Božského i pozemského.
Bible popisuje, že kněžský šat byl v pase převázán širokým pásem. Stejně je tomu u Tóry, ale pás se váže přímo na svinutý pergamen, nikoliv zevně přes pláštík. Pásu, který se k převazování Tóry užívá, se běžně říká povijan a toto označení nemá jen přenesenou platnost.
Těmito pruhy látky se v židovských rodinách původně opravdu převazovaly povijany s nemluvnětem, a teprve když dítě odrostlo kolébce, byly darovány synagoze. Proto také povijany na Tóru nesou darovací nápisy a podobně je tomu i u většiny pláštíků.
Kněžský plášť byl na spodním okraji lemován zlatými zvonečky a granátovými jablky. S těmito ozdobami se můžeme setkat i u nástavců na Tóru, které se vsazují na tyče svitku. V některých židovských společenstvích bývá zvykem, že se na tyče místo dvou nástavců nasazuje jedna velká koruna.
V té můžeme spatřovat obdobu kněžského turbanu s čelenkou. Koruny na Tóru patří k vůbec nejkrásnějším ukázkám synagogálního umění. Mohly si je proto dovolit jen nejbohatší komunity.
K obleku kněze v jeruzalémském chrámu patřil také náprsník zvaný hebrejsky „chošen mišpat“ neboli „štít práva“. V biblické době v něm bylo zasazeno dvanáct drahých kamenů odpovídajících dvanácti izraelským kmenům. V náprsníku též byla obsažena orákula urim a tumim, jejichž prostřednictvím se velekněz dotazoval na Boží vůli.
Po vzoru oděvu velekněze je štít přítomen i na pláštíku Tóry. Bývá zpravidla stříbrný, se dvěma zdobnými řetízky, s jejichž pomocí se zavěšuje na tyče svitku. Na jedné z nich je navíc zavěšeno ukazovátko ve tvaru ručičky k ukazování v textu Tóry. Respekt ke svatému Písmu si totiž žádá, aby se ho nikdo nedotkl rukou.
I k této zvyklosti bychom našli volnou obdobu v Bibli. Bázeň před Hospodinem a úctu k jeho svatosti vyjadřovali rovněž kněží tím, že při všech bohoslužebných úkonech byli bosi.
Judaismus je bohatý svým obsahem a rovněž symbolikou bohoslužebných předmětů. Tóra a její ozdoby jsou toho dobrým příkladem.
autor: Leo Pavlát
Děkujeme všem dobrovolníkům i všem zúčastněným, kteří nás podpořili v hojném počtu a absolvovali s námi i tradiční Tašlich, tedy odhození hříchů.
